Beach Attack - Prosím, nesmějte se

12:2

Zápas, kde nejnáročnější bylo hledání míče

Bez Vojtěcha, čili s písničkou na rtech, dorazili hráči neustále se zlepšujícího se Beach Attacku k zápasu, který měl měnit naše historické tabulky. Trhlinu naše taktické plány dostaly zprávou etk, podle které na pochodu Praha - Prčice padla rhioderma nohou střelce Freedoma. Ačkoliv soupeřovy šiky byly dvojnásobně početnější a používající dokonce ženské zbraně, tým jištěný v tréninku nadmíru jistým gólmanem Hlouškem, se kromě playera Horáka - ten stál minimálně pět metrů za brankovou čárou, jich nezalekl a do zápasu vykročil pravou nohou. Během šedesáti minut se střelci mohli činit.

Kupodivu hned na začátku skončila střelecká kariéra tohoto zápasu pro Petra Zelenku, který po dvou minutách sice otevřel skóre, nicméně poté pohrdal i nejvyloženějšími šancemi a své střelecké konto nerozhojnil. Naštěstí se našli jiní. Druhý gól záhy po Zelenkovi vsítil Štěpán Svoboda a naše herní převaha dávala vidět, že se krize z předchozího zápasu s Rakví nebude opakovat.

Nicméně potom se to stalo. Při jednom z dalších rychlých protiútoků do otevřené obrany týmu Nesmějte se Štěpán Svoboda zatáhl míč po čáře a těsně před čarou ohraničující hřiště jej, jako již mnohokrát, poslal do ideální pozice Filipu Exnerovi. Ten, k údivu celého fanclubu, jej (míč) poslal do prostoru ohraničeného tyčemi a sítí. Filip dal prostě gól. Zbytek zápasu byl touto událostí poznamenán. Filip překvapen schopností střílet góly přidal do poločasu ještě druhý. Jeho příklad inspiroval dalšího svátečního střelce, playera Vincenta, který svým prvním gólem v sezóně uzavřel skóre poločasu na 5:0.

Začátek druhého poločasu byl poznamenán snahou několika našich útočníků změnit zápas v exhibici a gólový účet se rozrůstal ponejprv pomaleji. Během poločasu se počet vstřelených gólů vyšplhal až na magickou číslici dvanáct, o což se největší měrou přičinil Štěpán Svoboda, který tak vystrnadil Pazourka z pozice nejproduktivnějšího střelce v jedné sezóně. Škoda že jako jediný měl tzv. oči všude a skrz oblaka prachu často viděl prostor, či hráče, kam balon dostat, a nedostal se tak na pozici nejproduktivnějšího střelce v jednom zápase. Stejnou výtku lze poslat i Filipovi, v tomto případě oslabenou tím, že celý tým je vděčný, že mu nemusí vysvětlovat, jak se dávají góly.

Na druhé straně hřiště, tam kde nedávali góly my, bylo rušno daleko méně a kdyby se Jakub nebál na hřiště, zřejmě by tam nový brankář Hloušek usnul. Na zápas se dívat skrz prašnou oponu dívat nedalo, ofenzivní výpady Prosím, nesmějte se byly také událostí poločasu. Čisté konto tak narušily jen dva žalostné výpady, u kterých se proti nám spojily nepříznivé skutečnosti. V tom prvním se útočník soupeře životním způsobem trefil, v případě druhém se jaksi v útoku zapomněla obrana a nezkušený gólman Hloušek nedokázal přesilovou situaci vyřešit bez toho, aby nemusel tahat míč z brány. Přes veškerá úskalí jsme si dokázali vylepšit skóre o deset gólů a zápas tak vyhráli historickým poměrem 12:2.

Poučení ze zápasu: Filip umí rozvlnit síť, Adam ji umí chytat.

Branky: